funkce – Wikislovník
- funk-ce
Z (novo)latinského functiō, což je deverbativum slovesa fungī — zastávat, provádět; užívat (si).
- rod ženský
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | funkce | funkce |
| genitiv | funkce | funkcí |
| dativ | funkci | funkcím |
| akuzativ | funkci | funkce |
| vokativ | funkce | funkce |
| lokál | funkci | funkcích |
| instrumentál | funkcí | funkcemi |
- činnost, kterou něco typicky vykonává
- Tento stroj má mnoho funkcí.
- úřad, pozice spojená s nějakou činností
- Zastával funkci prezidenta 5 let.
- (v matematice) zobrazení jednoznačně přiřazující číslo nebo vektor
- Ve škole jsme se dnes učili o goniometrických funkcích.
- (programování) podprogram, úsek kódu, který lze opakovaně volat a který vykonává určitou činnost
- Tahle funkce vrací řetězec.
